Zlín má špičkové výzkumné centrum, mobily jsou v něm zakázané

zpět

Zlín má špičkové výzkumné centrum, mobily jsou v něm zakázané

Zlínská univerzita otevřela Centrum polymerních systémů. Pracovat v něm bude více než stovka vědců. K dispozici mají přístroje a prostory za tři čtvrtě miliardy. Významně pomůže i velkým firmám z regionu.

Telefon bez signálu, ochranné rukavice, bílý plášť a u každých dveří čip. Ke zkoumání nanomateriálů je totiž potřeba téměř sterilní prostředí.

„S pomocí tohoto přístroje dokážeme studovat atomy materiálů, například stříbra nebo buňky klíštěte napadeného boreliózou,“ vysvětluje Lukáš Münster.

Fotogalerie

Je jedním ze stovky vědců nově otevřeného Centra polymerních systémů. Výzkumného pracoviště, jaké Zlínský kraj dosud neměl, a které chce být v tomto oboru světovou špičkou.

„Mezi nejlepší výzkumníky v polymerních systémech už patříme. Teď chceme být úplně první,“ prohlásil při středečním slavnostním otevření rektor zlínské Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha.

Výzkumný tým z celého světa

Nová univerzitní budova v Antonínově ulici stála přes 700 milionů korun. Z velké části ji zaplatila Evropská unie, z menší stát. A část už pokryla práci výzkumného týmu lidí, mezi kterými jsou světově oceňovaní vědci nejen z Česka, ale také Japonska, Ruska, Indie nebo Číny.

„Pro Zlín je to úžasný úspěch, měl by být městem školství,“ komentovala vznik centra Sonja Baťová, manželka zesnulého Tomáše Bati mladšího.

Na svých projektech začali pracovat na půdě univerzity už před čtyřmi lety. A za tu dobu stačili vymyslet přes stovku patentů a novinek, které pomohou při léčbě rakoviny, odhalení par jedovatých látek nebo rychlejším hojení ran.

Teď se stovka vědců přestěhovala do nového centra, kde mají k dispozici nejmodernější přístroje za téměř 200 milionů korun. V pěti patrech, na ploše téměř šesti tisíc metrů čtverečních, se budou věnovat výzkumu v osmi oblastech.

Mají k dispozici fyzikální a chemické laboratoře i pracoviště pro buněčnou biologii a mikrobiologii.

„Jsme výjimeční v tom, že naše možnosti jsou komplexní a že dokážeme úzce spolupracovat s gumárenskými či plastikářskými firmami,“ zdůraznil přednosti centra jeho ředitel a uznávaný odborník Vladimír Pavlínek.

O špičkový výzkum mají zájem i firmy v regionu

Pro Zlínský kraj, ve kterém mají dlouholetou tradici například přední výrobci pneumatik nebo plastů, je právě toto zaměření klíčové. Bez výzkumu se totiž firmy neobejdou.

„Dřív jsme kvůli některým požadavkům museli oslovit centra z jiného regionu, což teď už nebude potřeba,“ naznačil ředitel Plastikářského klastru ve Zlínském kraji Jaroslav Toufar.

„I pro nás dělají několik projektů,“ potvrdil ředitel Continental Barum Libor Láznička.

Právě výzkum pro firmy přinese centru nejen práci, ale hlavně finance, bez kterých se v budoucnu neobejde. Získávat je bude i formou grantů, projektů z ministerstev nebo podporované tvůrčí činnosti.

V červnu bude také jasné, jestli zlínské centrum uspěje v Národním programu udržitelnosti. Tam totiž žádá o zhruba 320 milionů korun, kterými si zajistí udržitelnost na pět let.

„Věřím, že uspějeme, ale není to jediný náš zdroj financování,“ ujistil Pavlínek.

zpět