V městě mrtvého šéfa II.

zpět

V městě mrtvého šéfa II.

...reportáž ze smutečního Zlína...Franta Kocourek 1932

 

Večer v továrně

Přejete si taxi? Je jich tu slušná řada, mnohem víc, než u Denisova nádraží v Praze. Ne, k tovární bráně je z nádraží sotva dvěstěpadesát kroků a dál prozatím nechceme. Vedle široké brány je správní budova. V jejím rohu, vysunutém do volného přednádvoří a ulice, září pod zelenými čtyřmi písmeny, které přetrvají zlínské závody, Baťova hlavní prodejna obuvi. Máte dojem, že jste na Václavském náměstí před domem služby.

S přítelem, který našel přede dvěma roky v Baťovi svého šéfa, stojíme u brány zaujati spekulací, jak se dostat do továrny. Za několik minut zajíždí skoro k nám malá Tatra a vystupuje z ní asi čtyřicetiletý muž v plátěných kalhotách a v košili s vyhrnutými rukávy. Náhodou se zná s mým přítelem. Jmenuje se Hudeček a protože je správcem dílen a velký takto pán, procházíme volně tovární branou.

Otevírají se dveře místností, kde se dějí velké věci. Hned vpravo u dvěří rozlehlý pult centrálního ředitele Čipery, uprostřed standardního sálu, dlouhého 80 a širokého 20 metrů a neseného 26 sloupy. Tady je umístěna účtárna kont, zde oddělení, kde se nedělá nic jiného než kontrola, vedle ohrazená místnost a v ní slečna, která spojovala Tomáše Baťu a jeho spolupracovníky s celým světem a která neměla snad nikdy tolik práce, jako v posledních dvou dnech, kdy byla její telefonní centrála – zároveň centrála továrních hodin – zaplavena dotazy ze všech koutů světa. Za stolem centrálního ředitele je daňové oddělení, tam u toho bloku stolů sedí úředníci berní správy, pracující výhradně pro Baťu. Vedle Čiperova pultu jsou ve zdi dvoje bílé dveře s nápisy „Vstupte bez zaklepání“. To jsou vchody do Baťovy soukromé pracovny, kde přijímal jen některé návštěvy. Mezi oběma vchody vyvěšen “Program příští konference“, které se šéf už nezúčastní.

Sál pro konference, nejdůležitější instituce Baťových závodů, je o patro výš. Valnou část jeho zabírají etažéry o třech patrech. Na nich se pro šéfa připravila každý týden výstava ukázek týdenní výroby. Na nejnižším etažéru byly vystaveny ukázky veškeré obuvi vyrobené za poslední týden, na vyšším etažéru bývají vzorky obuvi ve výrobě na ten týden, kdy se konference koná, a nad tím, na nejvyšším etažéru, ukázky obuvi navrhované k výrobě za 14 dní. Přímo nad ukázkami výroby připevněna tabulka, zaznamenávající výsledek za ten a ten týden v oddělení, které zde vystavenou obuv vyrobilo. Odvedeno párů...Výsledek v Kč...Průměr mzdy u dělníků...Účast vedoucích. Vedle toho grafické znázornění výroby odvedené obuvi. Červeně je zakreslen předpoklad výroby, černě skutečnost. Červené sloupečky někdy nedosaženy, jindy přesaženy černými sloupečky.

„Tak měl šéf při každé konferenci přehled všeho, co se dělá, jak se dělá a jak která dílna se činí. Tady“ ukazuje pan Hudeček na stoly, táhnoucí se středem mezi etažéry, „ docházelo za přítomnosti šéfa k debatám a bitvám.“

...pokračování příště...

zpět