Články

Firma Baťa stavěla pro své zaměstnance rozvíjejícího se obuvnického koncernu nejprve celé dělnické kolonie a později samostatná města, na jejíchž plánech se podílely celé týmy architektů. Původní myšlenka ideálního průmyslového města však nepocházela přímo od Baťů. Podobná města - jakási symbióza továrny, dělnických domů a městské infrastruktury -  vznikala po světě již od dob počátku průmyslové revoluce. Jedno takové "ideální městečko" Villaggio Crespi d´Adda se nachází v severoitalské oblasti poblíž Bergama.

Luděk del Maschio je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, katedry designu ve Zlíně u prof. Zdeňka Kováře, je zakládajícím členem legendární kapely Svoz řepy a kromě architektury se věnuje i volné tvorbě. Působil ve sdružení Vio Art, Maschio s.r.o. a O-Blast. Je autorem řady veřejných i soukromých interiérů, novostaveb a rekonstrukcí, které vynikají svojí nepředvídatelností, kreativním použítí nezvyklých materiálů a prostorovou hravostí. Jeho interiéry jsou barevné, minimální i postmoderně zahuštěné. Svou živelností ukazují radost autora z tvorby, mnoho detailů vzniká spontálně přímo při realizaci a energie do prostorů vložená je cítit i po letech.

Zlínsko – Města bijí na poplach. Postupný úbytek obyvatel se dotkl v podstatě každého většího sídla nejen ve zlínském okrese, ale i v celém kraji. Zlín 2462, Brumov – Bylnice 193, Slavičín 165, Valašské Klobouky 103, Otrokovice 88. Všechna tato čísla reprezentují úbytek obyvatel jednotlivých měst, během několika posledních let.

Muzeum luhačovického Zálesí v  Luhačovicích na Zlínsku připravilo projekt Vize velkých Luhačovic. Ukazuje, jak by vypadaly tamní lázně, kdyby jejich výstavbu dokončil podle svých plánů slovenský architekt Dušan Jurkovič. Představitel secesní architektury, který vytvořil osobitý styl výrazně ovlivněný lidovou architekturou, je autorem mnoha staveb v nejznámějších moravských lázních.

Legendární Dům umění ve Zlíně, kde šest desetiletí sídlily galerie a filharmonie, bude od února zavřený. Obdivovaná stavba, kterou navrhl známý baťovský architekt František Lydie Gahura, se má znovu proměnit na Památník Tomáše Bati. Radnice chce na opravu vyhlásit veřejnou sbírku.

Zlín - Univerzita Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně začne v letošním roce stavět další dvě budovy, třetí dokončí. Na jaře by měla být zahájena stavba Centra polymerních systémů, počítá se také se stavbou Vzdělávacího komplexu UTB ve Štefánikově ulici. Na podzim by měl být dokončen objekt Laboratorního centra Fakulty technologické, informoval dnes ČTK Jan Malý z rektorátu univerzity.

Pošta z centra Zlína se má na jaře příštího roku přestěhovat do 32. budovy svitovského areálu. Tou dobou už bude opravená i ulice J. A. Bati, která vede kolem a do areálu začne zajíždět městská hromadná doprava. Taková je ideální představa společnosti Cream, která nyní 32. budovu rekonstruuje.

Díky diplomové práci v angličtině se pětadvacetiletý absolvent zlínské Univerzity Tomáše Bati dostal na stáž do Keni. Pracoval v továrně firmy Baťa. "Ještě tam funguje myšlenka továrny v zahradách, stejně jako tam jsou baťovské domky nebo třída Tomáše Bati," uvedl Martin Gondár.

Zlínský zámek zřejmě již příští rok čeká nová etapa jeho využití. Pokud městská rada posvětí novým nájemcem objektu obecně prospěšnou společnost Zlínský zámek, lze očekávat v tomto směru řadu impulzů.

Firma Cream, která chce místo tří budov v památkově chráněném baťovském areálu ve Zlíně postavit velké komerční centrum, může už jednu stavbu zbourat. Další dvě však ne. Přesto hodlá svůj záměr prosadit.

Zlín - V patře by měly být zájmové kroužky, v přízemí komerční objekt. Vypadá to, že s využitím budovy po Krajské knihovně Františka Bartoše bude mít město Zlín menší problém než se zaplněním dalších dvou opuštěných staveb v centru bývalého okresního soudu a zámku.

Zlín - Srpnová kontrola technického stavu budovy zlínských lázní poukázala na znepokojivou věc. Ze statického hlediska je na tom budova špatně a nutně potřebuje opravit. Radnice nyní nechává zaktualizovat šest let starý projekt na opravu. Ten hovoří o investici až čtyřiceti milionů korun, po zjištění přesného aktuálního stavu, které má být hotové do konce roku, se ovšem může částka vyšplhat ještě mnohem výše.

Jeden ze symbolů baťovského Zlína, budova Tržnice, dostává nový kabát. Přesněji staronový, protože po dokončení by fasáda měla připomínat tu původní. Stavbu rekonstruuje loterijní firma Synot. Ujišťuje, že Tržnici zachová původní využití.

článek staršího data, jeden z posledních rozhovorů s architektem Zdeňkem Plesníkem:

Architekt Zdeněk Plesník nežije ve vile s rozlehlou zahradou, ale v jednom z Drofových domů na třídě Tomáše Bati. Své bydlení si pochvaluje. Když nedávno natírali všechny balkony žlutou barvou, slabě protestoval. "Teď jsem rád, protože když se dívám z okna, jako bych nad sebou měl sluníčko," říká architekt, který se významně podílel na utváření vzhledu dnešního Zlína.

Baťovský (svitovský) hrneček