Články

Zlíňané a návštěvníci krajského města, pozor. 
V těchto dnech si cestu z náměstí k Prioru skrze park Komenského nezkrátíte. Kolem parku totiž roste oplocení a brzy odtud bude slyšet zvuk motorových pil. Kácení však nemá být podle radnice nikterak dramatické.

Mrakodrap zlínské obuvnické firmy Baťa byl oficiálně dokončen před 75 lety, konkrétně 15. prosince 1938. Na přelomu let 1938 a 1939 se do něj přestěhovalo vedení firmy. Tehdy byla tato 77,5 metru vysoká budova druhou nejvyšší v Evropě (překonával ji jen o 10 metrů vyšší palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách). Stavba dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města.

Do Zlína dorazila unikátní výstava Baťova města. Ukazuje život v satelitních městech ve Švýcarsku, Anglii a Indii, která založil Tomáš Baťa. Nachystali ji odborníci z německého výzkumného projektu Nadace Bauhaus Dessau.

„Právě v těchto místech se za Baťů setkávali lidé a trávili zde svůj volný čas. V podstatě jen obnovujeme zašlou tradici. Budeme rádi, když si Gahurův prospekt lidé znovu oblíbí, když zde začnou jezdit maminky s kočárky a posedávat či polehávat studenti," takto včera ve Zlíně uvedl primátor Miroslav Adámek otevření Gahurova prospektu.

Zlínská radnice navázala kontakty s maďarským městem Martfű. Zakladatelem města byl Jan Antonín Baťa, jméno zlínského obuvníka tam nově nese jedna z ulic.

Nový celovečerní film od tvůrců Tajemství staré bambitky se začne natáčet tento týden ve Zlíně. Tentokrát nepůjde o pohádkový příběh, ale o film pro dospělé s příznačným názvem Intimity.

KIT OF PARTS
O jednotlivostech a celku

Mirko Baum je jeden ze zakládajících členů školky SIAL a dlouholetý profesor architektury na Univerzitě v německých Cáchách.

Občanské sdružení aArchitektura v rámci festivalu IN FAKTORY pořádá přednášku o obnově 14. a 15. budovy a proměně továrního areálu firmy Baťa. Architekt Petr Všetečka pohovoří nejen o expozici Princip Baťa a stále expozici Krajské galerie, ale přiblíží i koncept konverze 14/15 Baťova institutu.

V rámci Dne architektury se můžete projít po Baťově továrním areálu s architekty Jitkou Ressovou a Michalem Babicem a nebo projet na kole po Otrokovících s historičkou umění Klárou Eliášovou.

Při současných debatách o osudu diskutované trojice zlínských továrních budov č. 24, 25 a 26 se mnohdy vytrácí argument, že jsou nedílnou součástí kompaktního urbanistického celku, který v daném prostoru vznikal v průběhu jednoho sta let. Kdyby se v jejich případě jednalo o zdevastované solitéry, tak se snad můžeme s jejich demolicí smířit. Dojde-li však k vytržení takto rozsáhlého celku a jeho místo bude nahrazeno novým architektonickým komplexem nerespektujícím sousední výstavbu, nastanou na areálu nevratné estetické škody.

Budova bývalého okresního soudu v centru Zlína bude odstraněna. Radnice, která je majitelem objektu i přilehlých pozemků, už začala připravovat demoliční výměr.

Zkušební provoz nové autobusové linky s číslem 38 by měl dopravní podnik zahájit už letos na podzim. Radnice zavedením nové linky MHD vychází vstříc občanům, kteří město už nějakou dobu žádali o přidání nové trasy autobusu, který spojí všechny tři největší lékařská zařízení ve městě a přilehlé úřady.

Blíží se otevření nové Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně
OTEVŘENÍ 14|15 BAŤOVA INSTITUTU
PÁTEK 27. 9. 2013, platforma mezi budovami 14 a 15

Jak je dobře známo firma Cream plánuje v baťovském areálu na místě současných budov 24, 25 a 26 postavit multifunkční centrum "24-25-26 FABRIKA". Jak by mělo vypadat a jestli jde skutečně jen o další nákupní centrum jsme se zeptali přímo v Creamu. Z informací které jsme dostali plyne že nejde o klasické nákupní centrum typu Kauflandu nebo Teska ale mají zde být kromě prodejní galerie i kancelářské prostory a současně zde bude mít své místo i Baťova univerzita. Oč usilují je zřejmé z materiálu z kterého část citujeme:

Fotografie Jana Lukase z období jeho působení u firmy Baťa (1936–1938) můžeme považovat za nový a překvapivý objev. Ačkoliv bylo několik jeho snímků ze Zlína známo již dříve, podařilo se teprve v nedávné době v rozsáhlé sbírce fotografií z baťovské éry uložené ve Státním okresním archivu Zlín identifikovat soubor více než stovky negativů nasnímaných Janem Lukasem za jeho poměrně krátkého zlínského angažmá.