Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje

zpět

Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje

Základní informace

Rok: 
1938
Architekt: 
Vladimír Karfík

Správní budova firmy Baťa - již kolem roku 1936 se uvažovalo o výstavbě administrativní budovy Baťových závodů, kde bylo potřeba umístit kolem dvou tisíc úředníků. Původně se počítalo s výstavbou tří třípodlažních objektů, ale Vladimír Karfík přišel s návrhem projektu výškového mrakodrapu. J.A.Baťa (tehdejší šéf podniku), v mnohém velkorysejší než tragicky zesnulý Tomáš Baťa, s návrhem souhlasil.

Budova sedmnáctipodlažního mrakodrapu o výšce 77m (tzv jednadvacítka) se tak stala symbolem Zlína a ve své době byla druhou nejvyšší budovou v Evropě. Stavba využívá stejného modulového skeletu 6,15 x 6,15 jako tovární a jiné budovy ve Zlíně, plášt tvoří ocelová okna s cihelnými obkladačkami. Každé podlaží o rozměrech 80 x 20 m je kancelářskou krajinou pro cca 200 lidí, pomocí manipulovatelných příček se dá prostor variabilně upravit. Budova byla plně klimatizována systémem CARRIER. Zvláštností je pojízdná závěsná klec na kolejové římse okolo budovy, pomocí které se umývají neotvíratelná, pevná okna. V budově byly instalovány 4 rychlovýtahy a páternoster pro rychlejší pohyb úředníků. Největší zajímavostí je pojízdná pracovna (výtahová kancelář) šéfa firmy, dokonce s umyvadlem a tekoucí vodou. Zde se často mylně traduje, že v pojízdné kanceláři plul Tomáš Baťa a kontroloval práci úředníků. Faktem je že T. Baťa byl v roce dostavby 1938 již 6 let mrtev. Kancelář si nevyzkoušel snad ani jeho nástupce Jan Antonín, neboť v předválečné době byl nucen opustit Zlín i republiku. Pojízdná pracovna byla nabídnuta k užívání řediteli Čiperovi, který však odmítl, takže kancelář ke svému účelu pravděpodobně nikdy využívána nebyla.

Po znárodnění sloužila "jednadvacítka" jako administrativní budova n.p. SVIT. Po krachu podniku na konci 90-let nebyla využívána. Naštěstí se podařilo uskutečnit projekt umístění nového sídla Zlínského Kraje a Finančního úřadu do budovy a tak v roce 2004 byla stavba pod přísným dohledem památkářů kvalitně zrekonstruována.

Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje
Správní budova firmy Baťa - sídlo Zlínského kraje

zpět

Komentáře

Můj pradědeček, Josef Bruna, byl po dlouhá léta předsedou Závodní rady baťovského koncernu - tudíž zastupoval veškeré baťovské dělnictvo před "šéfem" a to jak Tomášem Baťou, zakladatelem, tak i posléze novým šéfem, Janem Antonínem Baťou, se kterými oběmi byl i osobním přítelem. Dále zastával různé funkce včetně místopředsedy představenstva Baťova podpůrného fondu, starosty (ředitele) Nemocenské pojišťovny. Z vyprávnění mé maminky, respektive z vyprávění jejího dědečka a mého pradědečka, Josefa Bruny, vím s jistotou, že Jan Antonín Baťa před svou emigrací do USA a posléze do Brazílie, skutečně tzv. pojízdnou kancelář používal a využíval, avšak pouze krátce a to po kolaudaci 21. budovy (mrakodrapu) koncem roku 1938 a před svou "vynucenou" emigrací do USA v červnu roku 1939. Přeji pěkný den. Mgr. John Němeček, Zlín

..tak jsem včera shlédnul pořad České televize "Výletníci" http://www.ceskatelevize.cz/porady/10320991349-vyletnici/ ,
který celkem dobře dělají sporťáci Vojtěch Bernatský a Petr Svěcený - tentokráte o Zlíně....no bylo to celkem fajn....jen tam opět (jmenovaní pánové za to jistě nemohou) udělali z J.A Bati syna Tomáše Bati.....a Tomáše znovu excitýrovali z hrobu, když mu přisoudili křeslo v pojízdné pracovně...(-:

To je nekonečný příběh tohle. Člověk by řekl, že alespoň na ČT 1 si na tohle budou schopni dáti pozor, ale hanba doufat ...!!! :-(

T.zv. "výletníky" naštěstí slupla historie.
Tento pořad presentující se předrvším infantilností neměl na veřejnoprávní obrazovce co dělat.
Mám ověřeno, že hlupáctví, předváděné v případě Zlína, platilo i pro další díly.