Oprava Baťova památníku ve Zlíně začne příští rok, stát pošle 32 milionů

zpět

Oprava Baťova památníku ve Zlíně začne příští rok, stát pošle 32 milionů

Přeměna prázdného Domu umění ve Zlíně na Památník Tomáše Bati je konečně reálná. Ministerstvo kultury slíbilo zlínskému magistrátu dotaci ve výši zhruba půlky nákladů. Teď se radnice s prosbou o pomoc obrátí na obyvatele i další možné dárce, nabízí se i využití evropských fondů.

Tři roky jezdili do Prahy žádat o peníze a vyjednávat podporu pro obnovení jedné z dominant Zlína, Památníku Tomáše Bati. Teď zástupci zlínské radnice konečně uspěli.

„Nevím, co hrálo roli, ale jasné je, že v Praze pochopili obrovský význam této budovy. Málokdo si uvědomuje, že nejde jen o chloubu Zlína nebo republiky, ale že je uznávaná odborníky v celé Evropě,“ prohlásil primátor Miroslav Adámek.

Ministerstvo kultury slíbilo, že městu pošle částku 32 milionů korun. Zbývá „jen“ podepsat dohodu a pak čerpání dotace schválit v radě i na zastupitelstvu.

Všechno se má stihnout ještě do konce letošního roku. Současně by mělo být schváleno i stavební povolení tak, aby v příštím roce už mohla vybraná firma začít budovu rekonstruovat.

Architekt: Chceme památníku vrátit jeho krystalickou podobu

Cílem je proměnit ji do dvou až tří let do podoby, kterou jí vtiskl slavný architekt František Lydie Gahura v roce 1933.

Fotogalerie

Tehdy působila jako velký studený skleník, což byl architektův záměr. Navrhl ho jako poctu zlínskému podnikateli Tomáši Baťovi, jako připomínku jeho tragické smrti i jako výkladní skříň baťovského podnikání.

Použil přitom typicky baťovský železobetonový skelet, který vyplnil sklem.

Později ale čistý ráz budovy znehodnotily stavební úpravy, hlavně nevzhledné přístavby.

Z památníku se stal Dům umění a sídlo v něm našla Filharmonie Bohuslava Martinů i Muzeum jihovýchodní Moravy.

Odstraní úpravy z padesátých let

Právě kvůli nepříliš šetrným zásahům si chystaná proměna vyžádá vysoké investice.

Památkáři i architekti se navíc na několika diskusích shodli, že jiná varianta neexistuje. Úpravy, které by nevedly k návratu do původní podoby, by totiž budovu jen poškodily.

Radnice tak nebude vypisovat žádnou architektonickou soutěž a po dopracování studie může rovnou hledat stavební firmu. Ta by měla odstranit úpravy z 50. let, což jsou zmíněné vnější přístavby i vnitřní příčky nebo interiér z koncertního sálu.

„Chceme památníku vrátit jeho krystalickou podobu. Protože právě jednoduchost, velkorysost a ryzost tohoto díla připomíná povahu Tomáše Bati. A jakákoliv aktualizace by pak byla proti tomuto duchu,“ vysvětlil architekt Petr Všetečka, který zpracoval studii na proměnu budovy.

Náklady budou 70 milionů

Radnice ale bude muset sehnat ještě nezanedbatelnou částku - přislíbená dotace totiž tvoří necelou polovinu předpokládaných nákladů. Ty se zatím odhadují na 70 milionů korun.

Chybějící peníze chce Zlín získat z různých zdrojů, jednou z možností je dotace z Evropské unie.

Další finance by měla přinést veřejná sbírka nazvaná Zlíňané sobě. Zatím je v ní 144 tisíc korun, které poslali tři dárci. Teď, když je zahájení obnovy jisté, chce magistrát požádat přispěvatele ještě výraznějším způsobem než dosud. S finančním příspěvkem by podle Adámka mělo počítat i město.

Pro obyvatele Zlína se toto místo stalo symbolem kultury i věhlasné baťovské architektury hned po svém vzniku. Jako centrum kultury ho ale vnímali i později.

„Někde v mozku mám pořád zavěšený junkers, který tam visel od stropu. Bylo to letadlo, v němž havarovali v roce 1932 Tomáš Baťa a pilot Jindřich Brouček,“ zavzpomínal před lety zlínský básník a výtvarník Jaroslav Kovanda.

Replika zmiňovaného letounu by měla být jedním z exponátů, které budou součástí opraveného památníku.

zpět