Nešetrný zásah, nebo světová architektura? Zlínský zámek čeká proměna

zpět

Nešetrný zásah, nebo světová architektura? Zlínský zámek čeká proměna

Ve Zlíně se chystá rekonstrukce zámku. První návrh na jeho proměnu, který představil architekt Pavel Míček, vyvolává vyhraněné reakce. Jedni jsou zásadně pro, druzí zásadně proti. Nezávaznou studii z velké části zaplatili významní místní podnikatelé, rozhodující slovo ale bude mít radnice.

O návrhu architekta Pavla Míčka se bude zřejmě hodně diskutovat. Už proto, že zámek původně z 15. století je nejstarší zlínskou budovou, která jako jediná připomíná historii města před baťovskou proměnou.

Zlínský architekt zámek zásadně mění. A to už na první pohled.

Fotogalerie

„Cítím to jako velmi nešťastný destrukční zásah do budovy, kterou hodně lidí považuje za součást svého domova,“ prohlásil zlínský projektant Vít Kolmačka.

Míček například před jednu ze stěn na nádvoří předsazuje železobetonovou zeď s prosklenými otvory, místo současné střechy tvoří úplně nové tvarově netradiční patro s rovnou střechou a podél jedné stěny z vnějšku přidává výtahovou šachtu.

To jsou ty nejviditelnější zásahy. Architekt ale tvrdí, že se návrhem zabýval celý rok a k budově přistupoval s pietou a úctou.

„Hledal jsem vnitřní genetický kód zámku a zjistil jsem, že to není nic jiného než jeho neustálá proměna. A já nedělám nic jiného, než že v tom pokračuji,“ vysvětlil Míček, který má na kontě několik architektonických cen.

Rozhodující slovo bude mít radnice

Uvnitř zámku plánuje to, co si ve větší míře přáli v anketě obyvatelé Zlína. V přízemí by mohla být restaurace, kavárna, otevřená kuchyně. Ve druhém podlaží recepce, toalety pro veřejnost, dvoupodlažní reprezentativní sál, stávající Galerie Václava Chada, ateliéry pro mladé designéry.

O patro výš už začíná zážitkový hotel a částečně také muzeum architektury města Zlína, které dostává velký prostor v novém čtvrtém podlaží. Z historických artefaktů zachovává Míček třeba vyřezávané schodiště známého architekta Leopolda Bauera. A rušit nechce třeba ani cenné malby pod omítkami.

V budově by se tak mohly potkávat rodiny s dětmi v kavárně nebo restauraci, ale také designéři, zájemci o historii města, obdivovatelé zlínské architektury i návštěvníci Zlína.

Autorem návrhu přestavby je architekt Pavel Míček.

Autorem návrhu přestavby je architekt Pavel Míček.

Studii z větší části platila obecně prospěšná společnost Zlínský zámek, která si loni budovu od města pronajala. V jejím čele stojí jako soukromé osoby zástupci místních firem i známé osobnosti, mimo jiné třeba majitel Kovárny Viva a filmového festivalu Čestmír Vančura, ředitel společnosti Continental Barum Libor Láznička nebo europoslankyně Martina Dlabajová (více zde).

„Hledali jsme komplexní, promyšlené a nadčasové řešení na úrovni, kterou si zámek zaslouží,“ konstatoval Vančura.

Studie závazná ale rozhodně není. Zámek totiž patří městu, a to musí rozhodnout, jak s ním naloží. Zda se přikloní k Míčkovu návrhu, nechá ho změnit, nebo vyhlásí veřejnou architektonickou soutěž, která by přinesla srovnání.

„Navržená podoba je velmi diskutabilní, ale debata je teprve na začátku a bude trvat ještě dlouho,“ uklidnil primátor města Miroslav Adámek.

Přijde kompromis od architekta i památkářů?

Společnost Zlínský zámek chce část návrhu i s vizualizacemi zveřejnit na svých internetových stránkách. Už na prvním představení veřejnosti ale padaly ostré názory.

„Pro lidi je důležité, jak zámek vypadá zvenku, ale s vaším návrhem ho za svůj považovat asi nebudou,“ oznámila na besedě k podobě zámku žena středních let.

„Vidím v tom citlivý a pokorný přístup, ze kterého je patrné, že autor cestuje po světě,“ prohlásil naopak mladý muž.

Faktem je, že před proměnou zámku bude třeba souhlasu památkářů. Ti na začátku roku dokončili rozsáhlý stavebně-historický průzkum. A v něm řekli, v čem je jeho hodnota (více zde). S jejich závěry architekt podle svých slov dlouho pracoval.

„Nikdo mi ale nemůže upřít můj pohled. Je jasné, že budeme muset dělat kompromisy. Já i památkáři,“ naznačil Míček.

Radnice chce zrekonstruovat zámek do roku 2022. To bude Zlín slavit 700 let od první písemné zmínky. Kdo a jak bude opravy financovat, zatím není jasné.

Zámek byl dlouhá léta sídlem muzea a výstavní prostory v něm měla i krajská galerie. Obě instituce se odstěhovaly do Baťova institutu. V zámku se nyní nachází jen Galerie Václava Chada. Na své další využití budova teprve čeká.

Zdroj: http://zlin.idnes.cz/studie-architekta-pavla-micka-na-rekonstrukci-zamku-ve-zline-p5v-/zlin-zpravy.aspx?c=A141215_2124346_zlin-zpravy_ras

zpět