Ještě jednou výstava Jana Lukase

zpět

Zlín 1938, Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín

Fotografie Jana Lukase z období jeho působení u firmy Baťa (1936–1938) můžeme považovat za nový a překvapivý objev. Ačkoliv bylo několik jeho snímků ze Zlína známo již dříve, podařilo se teprve v nedávné době v rozsáhlé sbírce fotografií z baťovské éry uložené ve Státním okresním archivu Zlín identifikovat soubor více než stovky negativů nasnímaných Janem Lukasem za jeho poměrně krátkého zlínského angažmá.

Jednadvacetiletý Lukas nepřichází roku 1936 z vídeňských studií na Graphische Lehr- und Versuchanstalt do Zlína na místo fotografa do baťovského tisku, jak by se možná dalo očekávat od sice mladého, ale již ostříleného fotoreportéra s bohatými publikačními zkušenostmi v domácích i zahraničních žurnálech. Nastupuje ve zdejších filmových ateliérech jako kameraman propagačního oddělení firmy Baťa a zaujme především filmovou reklamou Silnice zpívá, za niž si odnáší Zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži roku 1937.

Ale ani ve Zlíně nepřestává využívat svůj fotoaparát Rolleiflex a zaznamenává svým typickým reportérským stylem živé pulzování mladého a energií nabitého města bot. „Realita je natolik zajímavá, že nic k ní už nechci dodat, jen zaznamenat jsem ji vždycky chtěl.“ Tato mnohem pozdější slova Jana Lukase přesně vystihují důvod, proč si jeho snímky získaly brzy ve Zlíně pozornost a roku 1937 nahradily precizní, ale „nezlínské“ fotografie Josefa Sudka v prestižním prostoru Památníku Tomáše Bati. Z dochovaných záběrů je zřejmé, že vedle volné tvorby dokumentoval pro firmu Baťa důležité události, které sloužily k pozitivní prezentaci firmy a jejích představitelů. Jan Lukas tak nechyběl u tradičních oslav Svátků práce, zaznamenával odlet Jana Antonína Bati na cestu kolem světa roku 1937 nebo udělení čestného doktorátu témuž v Brně roku 1938. Ve zlínské sérii nechybějí ani portréty známých i dnes již zapomenutých osob.

Přestože můžeme předpokládat, že Jan Lukas za tři roky ve Zlíně nasnímal spíše stovky negativů a nám se zachovalo pouhé torzo, ilustrují dochované záběry více než výstižně jeho tvorbu realizovanou v tomto období. Při odchodu do exilu v polovině 60. let s sebou vyvezl jen mizivou část negativů a odhadem 200 000 snímků z let 1930–1965 zůstává stále nezvěstných. I proto je nově nalezený zlínský soubor důležitou součástí díla jednoho z našich nejlepších fotografů a výstavou 25 zvětšenin je vůbec poprvé prezentován veřejnosti.

Název: Jan Lukas / Zlín
Místo: Galerie Evangelický kostel Zlín
Pořadatel: Českobratrská církev evangelická ve Zlíně a Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín
Spolupráce: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
Koncepce výstavy: Pavel Dias, Libor Stavjaník, David Valůšek
Termín: 22. 8. – 24. 11. 2013 (výstava je přístupná v září v sobotu a neděli 9–12 hod. a 13–17 hod., v říjnu a listopadu pouze v neděli dopoledne).

Mgr. David Valůšek
Státní okresní archiv Zlín
www.mza.cz/zlin

www.zlin.evangnet.cz/

Učitel angličtiny W. M. Russel, Zlín 1937, Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín
Koupaliště u Masarykových škol, Zlín 1938, Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín
5008: Baťov 1937, Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín
Zlín 1938, Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archiv Zlín

zpět

Komentáře

Pár zobrazených námětů jsem už dříve potkal v různých publikacích, zřejmě byly kdysi pořízeny z filmových políček (např. úvodní foto bagru poblíž internátů).
Pokud existují na běžných negativech, tak si můžeme domyslet, že J. Lukas exponoval (i) při práci na baťovských filmech. Napovídalo by tomu foto Electry, možná i další.
Proč to zmiňuji - z Lukasových filmů (natočených pravděpodobně bohužel na úzký 16 mm pás) by se dala odvodit koncepce, snad i podoba velkého procenta ztracených fotografií.