Jan Lukas fotil Baťu i Čiperu. Teď můžete jeho snímky poprvé spatřit

zpět

Jan Lukas fotil Baťu i Čiperu. Teď můžete jeho snímky poprvé spatřit

Světově uznávaný český fotograf Jan Lukas působil za Baťovy éry ve Zlíně, kde pořídil řadu zajímavých snímků. Jejich negativy byly doposud uloženy jen v archivech. Nyní jsou poprvé k vidění v evangelickém kostele ve Zlíně. I laik pozná, že jsou pozoruhodné.

Na jedné je třeba Jan Antonín Baťa, když slaví 1. máj s věncem na krku jako nějaký vítěz automobilového závodu. Další zachycuje soustředěného ředitele obuvnických závodů a také starostu města Dominika Čiperu za řečnickým pultem před davem. A tak by se dalo pokračovat.

Popisovat fotky je zbytečné. Musejí se vidět. V případě legendy české fotografie Jana Lukase to platí dvojnásob. Zvláště když jde o unikátní soubor 25 snímků, jež jsou k vidění v galerii evangelického kostela ve Zlíně.

Pocházejí z let 1936 až 1938, kdy Lukas působil coby kameraman propagačního oddělení firmy Baťa, a dosud byly skryty v šeru archivních depozitářů.

"Tyto fotografie jsou překvapivý objev," zdůraznil ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně-Klečůvce David Valůšek.

"Ačkoliv jsme znali několik snímků ze Zlína, podařilo se nám teprve nedávno dohledat v archivu více než sto negativů nasnímaných Janem Lukasem. Mnoho z nich je zvětšeno vůbec poprvé," doplnil.

Zlatá medaile za zpívající silnici

Za působení u firmy Baťa natočil Lukas řadu reklam, z nichž nejznámější je Silnice zpívá, za kterou získal Zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži roku 1937.

Současně svým fotoaparátem Rolleiflex dokumentoval události, které sloužily k firemní prezentaci. A věnoval se také volné tvorbě.

Zachytil známé i anonymní zlínské postavy, běžné i mimořádné okamžiky. Například dělníka s kolečky při úpravách okolí Studijního ústavu (budova v sousedství Památníku Tomáše Bati) nebo letiště před startem J. A. Bati na cestu kolem světa v roce 1937. Ty fotky působí "čistě", nestojí na efektu, ale na účinku.

"Jeho obrazové výpovědi jsou skromné, čitelné a laskavé. Abychom je prožili, musíme se ale zastavit a zklidnit. Pak pochopíme, že lidská slušnost může znamenat štěstí," přiblížil fotograf Pavel Dias, který se s Lukasem znal a snímky na výstavu vybíral s kolegou Liborem Stavjaníkem.

Tato slova potvrdil také sám autor, když prohlásil: "Realita je natolik zajímavá, že nic k ní už nechci dodat, jen zaznamenat jsem ji vždycky chtěl."

Tady je třeba hledat odpověď na otázku, proč byl Lukas v tehdejším Zlíně brzy úspěšný a s místem srostlý. Město i továrna se rozrůstaly, avšak velmi účelně a stroze, což nejlépe vystihuje zdejší funkcionalistická architektura. Na zdobnosti nebyl prostor.

"I proto jeho snímky získaly ve Zlíně pozornost a roku 1937 nahradily precizní, ale nezlínské fotografie Josefa Sudka v prestižním Památníku Tomáše Bati," připomněl Valůšek.

Jan Lukas přišel do Zlína v jednadvaceti letech z vídeňských studií u Rudolfa Koppitze, kde si rozšiřoval své znalosti focení. Už tehdy měl za sebou řadu zahraničních reportáží, fotil v Dánsku, Norsku, Rusku, Bulharsku, Palestině, Egyptě i v Řecku.

Přestože se podařilo v archivech z Lukasova zlínského období dohledat přes sto negativů, snímků pořídil mnohem víc. Možná několik set. Takže je stále co objevovat, a nejen ve Zlíně.

"Při odchodu do exilu v polovině 60. let s sebou Jan Lukas vyvezl jen mizivou část negativů a odhadem 200 tisíc snímků z let 1930 až 1965 zůstává stále nezvěstných. I proto je nově nalezený zlínský soubor důležitou součástí díla jednoho z našich nejlepších fotografů," shrnul šéf zlínského archivu.

Za pozornost stojí i to, že Lukas v roce 1938 společně s Alexandrem Hackenschmiedem natáčel politický dokument Crisis. Pak odešel ze Zlína a o rok později se snažil dostat z Československa. Nepodařilo se mu to.

Válečné roky strávil v protektorátu. Nakonec vlast přece jen opustil. V roce 1965 emigroval s rodinou přes Itálii do USA, kde za pár let získal občanství a pokračoval v úspěšné mezinárodní kariéře v New Yorku. Jeho práce jsou dnes zastoupeny v tamních prestižních galeriích.

Po sametové revoluci se Jan Lukas vrátil alespoň publikačně a výstavami do českého prostředí. Umřel v roce 2006 v New Yorku.

Bude co objevovat

Vraťme se však ještě k jeho zlínskému období. Jak už bylo řečeno, negativů z této doby je v archivech více než sto. Což poskytuje příležitost k obsáhlejší prezentaci, jež by nemusela skončit u skromné, byť velmi zajímavé výstavy v evangelickém kostele.

"Dovoluji si vyslovit jedno velké přání, aby vybrané záběry z Lukasova krátkého, ale plodného působení ve Zlíně byly sestaveny do ucelené reprezentativní výstavní kolekce a publikace," nastínil Dias.

Žáci jedné ze zlínských škol v roce 1938.
Zlínské náměstí Práce v roce 1938.
Starosta Zlína Dominik Čipera na řečnické tribuně při oslavách 1. máje roku 1937.
Letiště Baťov, 6. ledna 1937 před odletem Jana Antonína Bati na cestu kolem světa.
Jan Antonín Baťa při oslavách 1. máje roku 1937.

zpět