Centrální sklad obuvi

zpět

Centrální sklad obuvi

Základní informace

Rok: 
1955
Architekt: 
Vladimír Kubečka

Centrální sklad obuvi 1949-1955 - již za doby největšího rozmachu továrny ve 30-tých letech na stejném místě stávala dominantní budova skladu obuvi (přesněji řečeno o kousek vedle v místě dnešních budov 32, 33). Při válečném bombardování byl sklad dramaticky zasažen a prakticky zničen. V roce 1949 přišel architekt Vladimír Kubečka s velkolepým plánem budovy nového centrálního skladu. Na svou dobu šlo o skutečně revoluční pokus vytvoření skladovacího objektu, využívajícího všech moderních metod.
Jedná se o desetipodlažní mamutí budovu o rozměrech 78 x 72 metrů, uprostřed továrních objektů. Skelet je tradiční baťovský 6,15 x 6,15 železobetonový monolit, zdivo cihelné, spárované.
Stavba postupovala na etapy až do roku 1955, kdy východní část již fungovala a další části se teprve dostavovaly. Tento fakt můžeme zřetelně zahlédnout v přihlouplém komunistickém propagandistickém filmu Botostroj, který se ve své době ve Zlíně promítal - asi po 10 minutách skončil demolicí kina návštevníky a nikdy více již nebyl v okolí Zlína uveden!!).
V prvním podlaží bylo umístěno manipulační zařízení pro naklad zboží do železničních vagonů a nákladních automobilů. V druhém patře byl umístěn expediční sklad. Doprava zboží byla řešena pomocí vozíků a nákladních výtahů v rozích budovy. V původních plánech se počítalo dokonce s heliportem na střeše skladu. Po "jednadvacítce" patrně druhá nejzajímavější budova továrního areálu.

Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi
Centrální sklad obuvi

zpět

Komentáře

Nedostavěná 34. budova není pouze v Botostroji (nástup dělnictva na manifestaci), ale rovněž ve zvláštně laděném filmu Nevěra (o dělnickém řediteli, který se zpronevěřil svému poslání).
-------------------
V Nevěře najdeme mimochodem záběr z "rozbombardovaného" Svitu - 21. budova má uloupnutou horní polovinu. Filmařům při tom vůbec nevadí, že polovina děje se odehrává uvnitř této "trosky".
-----------
Zdraví cygnus.

...ještě bych snad jen podotknul že pokud film Botostroj má při správné interpretaci ještě alespon nějakou uměleckou hodnotu (například skvělý výkon V.Vejražky v roli "pokřiveného" T.Bati), tak film Nevěra (jakési pokračování Botostroje) je již zcela nepromítatelný škvár....

Tak v tomto si s tebou dovolím nesouhlasit. Včera jsem Nevěru konečně v klidu a celou skoukl a musím ji hodnotit silně nad Botostroj. Skoro bych řekl, že v bahně budovatelských filmů z padesátých let i mírně vyčnívá. V porovnání s neuvěřitelně patetickým Botostrojem tady ideologie nečučí z úplně každé scény a film se víceméně psychologicky zabývá postupným pádem jednoho dělnického anděla, který zklame důvěru v něj kladenou. Narozdíl od příšerného Bessera je možno v Nevěře najít i slušné herecké výkony, samozřejmě většinou na straně kapitalistických záporňáků (skvělý Růžek, Kačírková, Vášová ...). Ze zlínského prostředí padesátých let je zde v porovnání s Botostrojem vidět mnohem více, ať už jde o pohledy na přilehlé části města ze střechy jednadvacítky (nechybí ani kolektivák), různé části fabriky, interiéry mrakodrapu nebo jazzový dýchánek přímo na jeho terase. Záběr na jednadvacítku s odbombardlou horní třetinou působí fakt komickodrasticky ;-)

jasné......vždyť zde nám jde hlavně o záběry zlínských staveb v uvedených filmech...ostatní je už věcí spíše kinematografie...(-.